Experimentujeme!

  

Co jsem dělala v lednu? Nevařila jsem. Máme zásoby snad na tři měsíce, plnou komoru, ledničku, mrazák. Nebyl důvod ani inspirace.

Místo toho jsem testovala sama sebe :)

Experimenty jsou dobré, když se do nich pouštíme s přesvědčením, že výsledek akceptujeme a nesnažíme se dokazovat náklonnost vlastním představám a předsudkům.

I když považuji paleo stravu osobně pro sebe za jednu nejzdravější alternativu, jsem už dost rozumná (haha) a stará (hahahaha) na to, abych byla opatrná v něco bezpodmínečně věřit a abych vše ostatní zavrhovala. 

To jsem napsala tak hezky, až jsem na sebe skoro hrdá. 

Takže, ačkoliv považuji paleo stravu pro sebe za perfektní, považuji ji za perfektní za určitých podmínek. A to za předpokladu, že mám období "don´t worry, be happy". Abych byla přesnější, paleo stravu jsem kdysi objevila, protože jsem měla problém udržet si váhu a už mně opravdu nebavilo kolísání. Není přece normální se neustále hlídat, taky není pro mně normální se krotit a odepírat si cokoliv. Navíc mi dělal problém lepek, tak jsem si říkala, vlastně mi to jen prospěje. Paleo nabízelo alternativní řešení pro nalezení rovnováhy. Zakopla jsem tedy váhu pod postel, zahodila permanentku do posilovny, nemusela jsem řešit bezlepkové potraviny a užívala jsem si. Za tři měsíce jsem se postavila na váhu a zjistila jsem, že se nic nestalo. Přitom jsem si nic neodepřela, nemusela jsem číst etikety kvůli obsahu lepku, nepočítala jsem tuk, kalorie, uhlohydráty ani hvězdičky na obloze. 

Paleo strava měla dobrý vliv i na moji pleť, na tukovou skladbu těla, cítila jsem se energická, pozitivní, dobře se mi spalo. Hrála jsem si s recepty, objevovala jiné suroviny, zapojila jsem do stravy více zeleniny i ovoce, bylo to moc fajn a prospěšné.

Tento experiment asi před rokem a půl trval šest měsíců a byla jsem moc spokojená. 

Začala jsem pak experimentovat jinde: strava SCD, strava raw, vegetarián, ..., období junk :) 

Řeknu vám, pokud se po paleo vrátíte k "junk", najednou vám dojde, že jste značnou část svého života možná trochu byli na drogách. Něco vám bude chutnat až podezřelým blaženým způsobem a něco ani nepochopíte, co jste na tom tak zbožňovali. Nevím třeba, co míchají do růžovo-vanilkového lipánka, teď jsem ale "čistá" :) 

Tělo i mozek si totiž zvykne na čisté potraviny a opravdové nutriční hodnoty, umělé komponenty identifikuje buďto extrémně, nebo vůbec ne. Zajímavé, opravdu to jednou zkuste, jen pro tu zkušenost. 

V lednu jsem se pustila do nového experimentu. Vyformovat si postavu snů! Ano, zhubnout... jsem sice zdravá a dle nějakých tabulkových hodnot normální, přece si myslím, že můžu být lepší.

Možná se budete divit, ale paleo stravu jsem jako možnost zavrhla. Chtěla jsem předvídatelné výsledky a nechtěla jsem se vést svými předsudky. Vyzkoušela jsem ji dříve pro udržení váhy a nalezení zlaté cesty hubnutí s paleo se mi zdálo příliš obtížné. Připadalo mi jednodušší nízkokalorickou a nízkotučou stravu udržovat čistou, jak to jen jde, než nalézt odpověď na otázku, jak hubnout, když vám na talíři teče tuk. 

Do projektu nového těla jsem práskla hned na začátku ledna. Když už něco děláme, tak pořádně a s rozumem. 

Začala jsem měřením a testem své fyzické kondice. Sama jsem překvapená, co všechno takovéto měření o člověku řeknu. 

Jsem svalově dostatečně a symetricky stavěná, zdravá a hlavně hezká a dokonalá (to tam neřekli...:).

Pohybuji se přesně, je vidět, že jsem dřív sportovala (ha! někdo to přece jenom vidí!) a moje svaly fungují. Jediným problémem je tuk, mám ho deset kilo navíc (jaj). 

Takže verdikt a cíle: 

Svalová hmota a její rozložení perfektní, jen se s ní naučit pracovat, tuku je hodně, musí se redukovat. 

Funkční trénink a změna jídelníčku. 

Můj nový trénink je výborná věc, možná, když mě to nezabije, jednou o tom napíšu. 

Teď se ale zaměřme na jídelníček. Sázela jsem na jistotu. Zvolila jsem metodu kalorického deficitu s optimálním poměrem bílkovin-sacharidů-tuků. Strava se rozkládá do cca 5 porcí denně, sníží se příjem tuku, zvýší příjem bílkovin, udržuje se potřebný příjem sacharidů, nejlépe kvalitních. Minimální příjem se stanový z bazálního metabolizmu, méně se jíst nemá, tělo by totiž panikařilo a začalo by vše ukládat do tuku. Ještě se celkový příjem rozloží do optimálního poměru živin. Ideální úbytek je 0,5-1 kilo týdně, vzhledem k tomu, že si svaly chci udržet, není kam spěchat. 

Čistá matematika, krása. Stanovila jsem si tedy 0,7 kilo úbytku týdně, vypočítala všechno jak andílek a nechala tučnou paleo stravu stranou.

A výsledek experimentu:

První týden byl perfektní. Počítání bylo nesmírně otravné, výsledky se mi ale moc zamlouvaly. 2,5 kila dolů, což je po vánoční pohodě samozřejmé, mně to ale moc potěšilo. Další týden kilo dolů. Borůvka jásá, výsledky se dostavují, otravné počítání bude trvat sice dva-tři měsíce, pak se ale vrátíme k paleo stravě, která se už osvědčila pro udržování váhy a žijeme si jak prase v žitě (mořská víla na pláži).

A pak zlom. Váha dále neklesala a měla jsem nepříjemné příznaky: 

Abnormální žízeň. Pila jsem 4 l tekutin denně, přesto jsem se v noci budila, že se musím napít.

Problémy se spaním, převracela jsem se, nemohla jsem si odpočinout. 

Únava, náladovost, stres, napjatost.

Zadržování vody, zvýšení hmotnosti, kolísání váhy. 

Chutě na cokoliv, i když jsem neměla pocit, že jím málo nebo jednostranně a nudně, přesto jsem měla pořád chuť na čokoláda, sladké, oříšky....

Přitom jsem sportovala 3-5 x týdně (funkční trénink, běh, spinning, posilovna), jedla dostatečné množství, vše VYVÁŽENĚ A RACIONÁLNĚ. 

Třetí týden mi poradili, že je to normální, tělo se brání, mám vydržet. Čtvrtý týden jsem trochu zoufala, během dvou týdnů jsem totiž shodila 0,1 kilo, byla jsem unavená a toužila po odpočinku, nespavost mě vyždímala. Pátý týden se to jen stupňovalo, nespavost, náladovost, chutě, žízeň, kolísání váhy, žádné hubnutí. 

Ono se říká, když je nejhůř, musíš zatnout zuby a jít dál, výsledky se dostaví. Můžu se opírat o to, že se tělo brání, že je málo sluníčka, že jsou začátky vždy těžké... Nebo můžu pátrat po tom, co se děje. 

Narazila jsem na několik zajímavostí, které vysvětlují můj neúspěch. Jíst víckrát méně, rozložit stravu na celý den, jíst málo tuku a více "kvalitních" surovin může způsobovat i tvorbu stresového hormonu a jiné nežádoucí účinky, které vlastně celý organizmus pomatou. Nemám to ještě nastudované podrobně, akutní zásah ale funguje.

Po pěti týdnech své perfektní a vyvážené stravy jsem snížila sacharidy na přijatelné minimum, vykašlala se na minimální příjem tuku a sláva, po prvním dni jsem se krásně vyspala. Objevuje se pro mně několik dotazů, které bych chtěla taky pochopit:

Třeba proč jsem dříve neměla problém se spaním, když jsem se vrátila k běžné stravě?

A proč jsem si během několika dní vyvážené a zdravé stravy přivodila takovou záplavu hormonů a nerovnováhu, jak už psychickou nebo tělesnou.

Proč je špatné jíst víckrát malé porce a proč je špatné tělo nastavit na stejný režim každý den?

Jaké jiné okolnosti můžou způsobit, že se při relativně dobrém nízkokalorickém jídelníčku dostanete do stejného stavu, jak já?

Jsou to opravdu zajímavé otázky. Paleo jsem doteď nikdy nezkoumala hlouběji, nikdy mě nezajímaly nějaké biologické procesy a chemické reakce, toto moje faux pax mi ale otevřelo oči a jsem teď moc zvědavá. Pouštím se tedy do dalšího bádání.

Dokud neotestuji paleo na snížení hmotnosti, nebudu raději nic říkat, zatím po týdnu low carb paleo stravy jsem naprosto v pohodě, spím jak miminko, jsem plná energie a optimizmu.

Trochu se mi vyjasnilo, co se odehrálo v mém těle a vše má svůj důvod.

Na závěr bych řekla, že jsem takovéto výsledky opravdu nečekala. Občas uděláme špatné rozhodnutí, toto byla zrovna slepá ulička. Experiment kalorického deficitu byl tedy po pěti týdnech zrušen. Nikdy neříkej nikdy, ale jsem si dost jistá, že to byla dobrá lekce na to, abych se nízkotučným dietám vyhýbala. Vracím se tam, kde jsem začínala, o pár kilo lehčí, o zkušenost bohatší. 

Další měsíce se trochu zaměřím na upravení stravy paleo pro snížení tělesné hmotnosti a začíná můj nový experiment. Tentokrát snad dosáhnu více úspěchů :)