Stránky

úterý 31. července 2012

Technology update

Přiznám se, focení mně nikdy nebavilo. Strom je jako strom (pro mně), příroda jako příroda, umělecké efekty hor, západu slunce mně nudí. Ano, někteří (ne já) umí vyčarovat krásné fotky, občas se pokochám. 
Můj první foťák jsem si koupila proto, že jsem šla na dovolenou poprvé s člověkem, který foťák neměl. Tak jsem si řekla, že si něco koupím. Moc jsem se tím nemazala, dala jsem si finanční limit, podívala na recenze a měla jsem jedinou podmínku, která nebyla moc profesionální: ať to má tělo a ať se to dá normálně chytnout do ruky, proboha ať to nevypadá jako mobil. Rozdíl mezi kompaktem a zrcadlovkou jsem neznala, vůbec mi nic neříkaly čísla, ani mně to moc nezajímalo. Tak jsem si dle recenzí pořídila Olympus SP UZ 600.
Musím říct, že jsem byla nad míru spokojená. Jako foťák na dovolenou ideální. 



Když jsem ale začala vařit a fotit, zjistila jsem, že mně focení baví, jen mi chyběl zajímavý předmět. 
Nejprve jsem jen vyfotila dílo. Večer, pod osvětlením, bordel z vaření byl taky vidět, talíř byl umazaný, ale říkala jsem si, jde přece o jídlo. No nešlo. Výsledek se mi vůbec nelíbil. Pak jsem si poprvé sedla a prostudovala, co ten můj foťák umí. To jsem tehdy zjistila, že k čemu slouží v menu jednotlivé položky. Google je náš přítel, tak jsem začala pátrat. 
"how to make good picture" - příliš nespecifické
"how to make good food pictures"- příliš rozsáhlé a nerozuměla jsem tomu

Pak jsem se nějak dopátrala j tomu, co to mám za stroj (kompakt), jaké to mám výhody, nevýhody.

"how to make good food pictures with compact camera"

To bylo ono. Narazila jsem na úžasné články, kdy se vysvětlovalo jednoduše a srozumitelně, proč a jak mám postupovat, jaké světlo zvolit, jaký režim, jak se vyvarovat chybám, jak eliminovat nedostatky kompaktního fotoaparátu. Tyto články byly přínosné a i když mám od profíka hodně daleko, aspoň se mi povedlo nafotit obstojné fotky, za které se aspoň nemusím stydět. Není to ono, chci se zlepšit, ale oproti ranému pokusu to je patrné zlepšení kvality.

Doteď jsem nafotila všechny fotky na webu kompaktem a některé fotky se mi opravdu líbí.
Jak jsem se ale ponořila do světa focení, dojmů, pojmů a možností, dospěla jsem k tomu, že bych chtěla začít fotit hezčí fotky. No prostě bych se chtěla rozvíjet. Asi den na toto rozhodnutí jsem objevila na Aukru rok starý DSLR (digitální zrcadlovku), přesně podle představ (a reálného finančního limitu).

Velké dilema bylo, zda si koupit Nikon nebo Canon. Rozhodnutí pak vyřešilo, že má Canon software v balíčku, který umožňuje připojení k počítači a na výsledek se můžu dívat přímo na obrazovce (LifeView). Tento software byl dle (jinak strašně moc ochotného) prodejce v odborném obchodu k ničemu, přece lze kartu strčit po focení hned do počítače a můžu si pak hrát, já ale nechtěla foťák na krajinu, ale přímo pro účely focení jídla a toto řešení se mi strašně líbí.
A taky jsem narazila na perfektní model na Aukru za skvělou cenu a je pořád v záruce. Je pravda, že to není foťák pro profíka, ale účel to plní, můžu se učit. Tak to je moje nová láska: sexy Canon EOS 1100d.


Přiznávám se, že jsem trochu podcenila obtížnost focení s digitální zrcadlovkou, mám se ještě co učit a není vůbec jednoduché naučit se používat i mozek při focení a myslet na ty všechny souvislosti (které si přečtu a pak zapomenu). Jsem ve fázi experimentu a jsem ráda za každou nerozmazanou fotku, kde je poznat, co jsem chtěla nafotit. Díky bohu je na webu spousta užitečných informací i pro začátečníky, tak doufám, že bude moje snaha dělat pěkné a zajímavé snímky postupně i vidět.

Zatím obrázky neupravuji. Protože to neumím. Snad naberu odvahu a postím se i do světa kouzel s Photoshopem.

Plány do budoucna:

1) Naučit se ovládat tuto krásku
2) Postavit si DIY ministudio pro focení
3) naučit se fotky upravovat

The Men Who Made Us Fat



Zajímavý dokument. 
O tom, co se děje kolem nás a co nevidíme, co si neuvědomujeme, a kam náš svět spěje, a jaké to má následky. 

Líbí se mi přímo položené otázky a taky vysvětlení, z kterého si každý může odvodit, že věci nejsou tak jednobarevné. Je jednoduché hledat viníka, na kterého můžeme vše svalit. 

Já bych ale položila další otázku: Co můžu udělat já, abych se tomu všemu vyvarovala.
Dokument mi proto připadá trochu v pejorativním smyslu "americký". Hledá důvody, ale ne proto, aby našel cestu pro zlepšení, ale proto, aby mohl prstem ukazovat na ďábelský potravinářský průmysl. Vlastní odpovědnost nulová, vlastní iniciativa ke zlepšení minimální. 

Nemusí tomu tak být. Jsem přece člověk, který má právo se rozhodnout a možnost udělat všechno pro změnu. Může se rozhodnout, jestli budu nakupovat v supermarketu a koupím vše, co se mi líbí, co má vtipnou reklamu, atraktivní balení a chutná dobře (výsledkem chemického dochucování a návykového cukru). 

Nebo se můžu rozhodnout, že tyto produkty nekoupím. Nejsem nucena, abych kupovala kolu, čokolády, sušenky, buchty, polotovary. Mám možnost vařit, mám možnost nakupovat kvalitní suroviny. Nemůžu být tak omezená, abych kupovala nekvalitní extrémně zpracované potraviny, byla lína vařit z kvalitních surovin a pohoršovala se nad tím, jak je ten svět zkažený. Nemusíte se stát "Bio" člověkem, nemusíte radikálně měnit život. Není potřeba, abyste si dopřávali na večeři každý den mrkev. Každý mám možnost přiměřeně svým potřebám udělat něco pro sebe a zlepšit se. 

Pro začátek: začnete číst etikety a položte si otázku, zda toto všechno potřebujete. Není potřeba se stát radikálním ochráncem Země, stačí malé změny, aby se Váš život stal lepším. 

V neposlední řadě by to mohlo mýt vliv i na Vaše okolí. Protože vše se vším souvisí. Ale o tom příště. 

pondělí 2. července 2012

Bezlepková meruňkovo-skořicová buchta

Bezlepková meruňkovo-skořicová buchta




Šťavnatá letní buchta. Hmmmm...

150 g neloupaných namletých mandlí
3 velké lžíce medu
špetka jedlé sody
1 vajíčko
4 polévkové lžíce kokosového mléka
skořice
meruňky (jiné ovoce dle chuti)
1 lžíce medu na glazuru

Mandle, med, sodu, vajíčko, kokosové mléko, vanilku a skořicí smícháme. Pokud by se Vám zdálo těsto příliš řídké nebo naopak husté, přidejte mandle nebo kokosové mléko. Toto množství stačí do menší podélné pečící formy (12x26 cm), kterou pokryjeme pečícím papírem. Těsto vlijeme do formy, na vrch vyskládáme ovoce a polijeme lžící medu. Pečeme v troubě, dokud po vpichu špejle není špejle suchá. Krásně voní, příprava trvá 5 minut, suroviny jsou jednoduché a zdravé. Vřele doporučuji, je to opravdová šťavnatá buchta, jak má být, jen přirozeně bez lepku.

Med můžeme ubrat, pokud použijeme sladší ovoce.



neděle 1. července 2012

Fazole na slanině s klobásou


fazole na slanině bez lepku

Poctivý oběd i večeře.

Na 2 porce:
200 g bílých fazolí
2 bobkové listy
sůl
100 g rajčatového pyré (nebo rajčat)
100 g domácí uzené slaniny nebo šunky
100-200 g domácí klobásy
cibule
chilli

Fazole namočíme do studené vady a necháme odstát minimálně několik hodin (klidně namočte ráno a můžete připravit večer). Vodu pak odlijeme a fazole uvaříme se solí a bobkovým listem do měkka. Mezitím osmažíme nadrobno nakrájenou slaninu s cibulí, přidáme na kolečka nakrájenou klobásu a zalijeme rajčatovým pyré. Povaříme 5 minut a stáhneme ze sporáku. Přidáme uvařené fazole, promícháme a podáváme jako teplou vydatnou večeři.