Svět vs. Paleo

Jsem smutná a naštvaná. Strašně mně rozčílilo diskusní fórum, ve kterém se příznivci paleo začali chovat jako kreténi. Omlouvám se, lepší slovo na to neexistuje. 

Velkou hádku vyvolala otázka, jak sestavit zdravý jídelníček, podotýkám, není to diskusní fórum o paleo životním stylu, je to obecně diskuse o zdravé výživě. 

Jedna skupina říká, že teorii věří, jsou ale zvyklí a necítí se špatně, nic jim nechybí, neumí si přestavit jídelníček bez mléčných výrobků, bez rýže, bez obilovin. 

Druhá skupinka se té první vysmívá, že je slabá, závislá na nepotřebných nezdravých potravinách, že mléčné výrobky nemůžou být zdravé, že je paleo to NEJ pro všechny. Hlásí to ženská s na první pohled tupím výrazem, která dietu drží celých pět dní (nekecám) a za tu dobu si o dietě stihla přečíst všechno. Jak to už na diskusích bývá, slabší jedinci se připojí, cítí se být poškozeni. Přitom jim bylo víckrát řečeno, že "konzervativní" strana chápe, že to někomu vyhovuje, věří, že to je zdravý jídelníček, ale ne pro všechny bez výjimky a ať je pořád nepřesvědčují o tom, jak jsou jogurty nezdravé. 

Vyvrcholilo to až hádkou, kde se všichni brání, ať je nechtějí přesvědčovat, paleo strana ale neústupně mele svoje a bere za osobní urážku, že se ostatní drží vlastního jídelníčku.

Vážení, distancuji se od všech jedinců podobného myšlení. Paleo jídelníček je přínosný a neměl by být předmětem výsměchu typu "hahaha, už vidím, jak pračlověk pekl mandlovou buchtu v silikonové formě na ohni ve své jeskyni". Zas na druhou stranu, co já vím, co je pro koho nejvhodnější? Pokud je teorie paleo založena na tom, že se náš organizmus neadaptoval v plné míře na obiloviny a mléčné výrobky (atd), snad je nad Slunce jasné, že jsou někteří citlivější na lepek a některým prostě ani lepek, ani kravské mléko nevadí. Co je na tom tak neuvěřitelně těžké pochopit, že nejsme stejní? Proč ze sebe na diskusních fórech musí příznivci paleo stravy udělat kazatele a přesvědčovat každého, že shnije v pekle (s rakovinou, cukrovkou, vysokým krevním tlakem a obezitou) jen proto, že si rád dává tvaroh? 

Není se pak čemu divit, že je paleolitická strava chápána za šílenost. Pokud vás někdo do něčeho tlačí a přesvědčuje o jediné možné cestě, zavání to sektou. Proč má někdo potřebu někoho překonvertovat? Není pravdou že vám paleo samo o sobě vyřeší všechny vaše zdravotní problémy a taky nemůžu souhlasit s tím, že se jinak žít nedá. Najít ideální jídelníček pro sebe by mělo jít přirozeným vývojem. Je zbytečné se vrhat do jakéhokoliv životního stylu, pokud se vám nelíbí. Všichni by si svůj vlastní jídelníček měli ušít na míru a hlavně se naučit myslet. 

Nechápu, proč si z něčeho nemůžeme vzít jen to dobré, zajímavé nápady, recepty, bez toho, abychom vynadali ostatním, protože se nám dostalo všemocných vědomostí a osvícení. Co tím někdo získá, pokud velkou hubou někoho přesvědčí, že je tvaroh "špatný"? Dokáže si, že je silnější a asertivní? Uspokojí si vlastní frustraci, protože třeba není spokojen, je ale lepší jít proti "zlým" potravinám velkou silou, ať si je neužijí ani ostatní? Pokud vám váš jídelníček vyhovuje a máte kapku emoční inteligence, nebudete se snažit nikoho do ničeho tlačit. 

A nejsmutnější na tom je, že kdo se na můj blog podívá, si na základě špatných zkušeností s takovými kazateli může myslet, že se ho budu taky snažit přesvědčovat. Nejsem taková a ani taková být nechci. Baví mně vaření a snažím se vařit zdravě. Paleo je v našem životě tak na 60-80 % a to ne z přesvědčení, ale proto, že se snažím vařit ze základních surovin a z kvalitních potravin, vyhovuje a chutná nám to. Pokud jsme na návštěvě, nic neodmítnu, svět se totiž z několika molekul nezboří, nemoci nepropukají a nemám pocit rozkvétající cukrovky. Pokud pořádáme večírek, je prvořadé uspokojit chutě hostí a někteří mají rýži, brambory nebo chleba moc rádi. Já se sama rozhodnu, jestli něco ochutnám nebo ne, nebudu ale nikoho tlačit, že se u nás prostě některé věcí nejí. Pokud nás navštíví můj táta, koupím mléko a cukr, on totiž kávu sladí a pije i s mlékem. Nebudu ho buzerovat, nebudu mu vykládat, jak by to mohl dělat jinak. A zákusky od mé tety a babičky jsou nejlepší na světě, je mi jedno, že obsahují lepek, cukr a mléko. Problémem v jídelníčku není kousek dortu s cukrem jednou za dva měsíce.

Jinak by jste se divili, kolik změn dokážete přinést do života jiných jen tak potichu. Ne násilím a povyšováním se, ale láskou. Mamka přítele je k novým receptům otevřená a co jsme spolu pekly, byla moc spokojená. Je tak hodná, že když jsme na návštěvě, udělá nám radost a vždy připraví i zeleninovou přílohu. Btw, nikdy bych jí neřekla, že něco nesním, byla jsem vychovaná tak, že se za jídlo děkuje a nekomentuje se. Přesto nám možnost hřešení moc nedá a sama zeleninové přílohy ráda zkouší. Myslím, že kdybych jí začala kázat, co a jak by MĚLA dělat, poslala by mně do háje. 

I moje sedmdesátiletá babička je cool. Představte si, dostala jsem od ní švestkovou marmeládu bez cukru, protože se dozvěděla, že cukr moc nejíme. Tak nám chtěla udělat radost. No je prostě boží! :) Hlavně ta babička, i když marmeláda taky není k zahození :) 

Svět se dá měnit i jemně. Začnete u sebe a pozitivním příkladem uděláte pro své okolí více než přednáškami. Neodsuzujte nikoho, může se to obrátit proti vám.

Myslet a pochybovat je přirozený a zdravý přístup a přináší nejvíce úspěchu. 

A já se těm diskusím budu chvilku vyhýbat :)